Hlasování korespondenčně (tzv. per rollam) je ze zákona možné v případě, kdy nebylo poslední shromáždění usnášeníschopné. Tedy pokud nebyli přítomni vlastníci s nadpoloviční většinou hlasů. V takovém případě totiž shromáždění nemohlo přijmout žádné rozhodnutí.
Pak je možné, aby statutární orgán navrhnul rozhodování korespondenčně mimo zasedání. Takový návrh musí mít písemnou formu a musí obsahovat návrh rozhodnutí, veškeré podklady, které jsou nutné pro posouzení rozhodnutí (nebo informaci, kde jsou takové podklady dostupné) a lhůtu, v níž se má vlastník vyjádřit. Pokud není stanovami určena lhůta delší, činí ze zákona patnáct dní.
K platnosti rozhodnutí učiněného dálkově je třeba, aby bylo k vyjádření každého z vlastníků připojeno datum a vlastnoruční podpis. Ty přitom musí být uvedeny přímo na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. Při korespondenčním hlasování je potřeba souhlas nadpoloviční většiny všech vlastníků, zatímco u hlasování na shromáždění by bylo třeba nadpoloviční většina přítomných.
Pokud nejsou splněny podmínky pro korespondenční hlasování, které stanoví občanský zákoník – tedy poslední shromáždění nebylo usnášeníschopné – je možné hlasovat mimo zasedání pouze v případě, že to umožňují stanovy společenství vlastníků jednotek.
Po vyhlášení nouzového stavu se zjistilo, že takových společenství je pouhých osm procent. V důsledku opatření omezujících shromažďování nebyla tato společenství schopna rozhodovat. Platnost takových rozhodnutí byt totiž mohla být některým z vlastníků napadena. Proto zákonodárce umožnil korespondenční hlasování i těm SVJ, která tuto možnost neměla zakotvenu ve stanovách, ale pouze po dobu vyhlášeného nouzového stavu.
Zdroj