Chtěla bych vědět informace o změnách ve výši státních příspěvků klientům penzijních fondů, které se prý chystají, a dále mám dotaz, v jaké výši může klient uplatnit daňové odpočty, když platí měsíčně 500,- Kč příspěvek do penzijního fondu a 520,- Kč životní a úrazové pojištění, zaměstnavatel přispívá na penzijní připojištění částkou 500,- Kč, jaká je maximální výše daňových odpočtů.
Změnami ve výši státních příspěvků bude mít smysl se zabývat ve chvíli, kdy k nim opravdu dojde. Bližší informace k tomuto tématu viz článek na těchto stránkách ze dne 27. 4. 2009. Daňové odpočty může v současné době klient uplatnit ve výši 12 000,- Kč ročně, a to jak v oblasti penzijního připojištění, tak v oblasti životního pojištění. Celkem tedy možno využít až 24 000,- Kč ročních plateb na životní pojištění a penzijní připojištění (ovšem dvanáctitisícové limity nelze směšovat, platí pro každou oblast zvlášť). Platí ovšem, že u penzijního připojištění přichází v úvahu daňová úleva až z částky příspěvku nad 500,- Kč měsíčně, neboť do této hranice jsou poskytovány státní příspěvky. Dále je třeba poznamenat, že odečítáme od daňového základu, nikoli od vypočtené daně. Při patnáctiprocentní sazbě tedy maximální úleva může činit 3 600,-Kč ročně u maximálních plateb – 1 500,-měsíčně na penzijní fond a 1 000,- měsíčně na kapitálové životní pojištění. U Vámi uváděného klienta by úspora na daních za platby do penzijního fondu nebyla žádná, výhodou je zde státní příspěvek. V případě životního pojištění je to složitější – je možno odečíst pouze tu část pojistného, která je placena do kapitálové složky, mimo pojistného za úrazová a jiná připojištění. K tomu by bylo nutno nahlédnout do pojistné smlouvy. Pokud by např. úrazové pojistné činilo 120,-Kč měsíčně, pak by úspora na daních za životní pojištění činila 520,-Kč ročně. Z příspěvku zaměstnavatele žádnou další daňovou úlevu nelze počítat, neboť benefitem je již výplata této částky mimo mzdové prostředky, tedy nezatížené daní z příjmů ani odvody na sociální a zdravotní pojištění. Z těchto příkladů jasně plyne, že řídit svou investiční politiku výší státních příspěvků je scestné. Výsledný efekt je marginální vzhledem k tomu, co by dané produkty měly zajišťovat – totiž zabezpečení pro dobu po skončení aktivní pracovní činnosti. Úspory v řádu stokorun za rok nic neřeší, je třeba použít jiné produkty a především odlišný přístup ke správě vlastních peněz, než je sledování bezvýznamných výhod. Pokud budete mít k této problematice další otázky, neváhejte mne kontaktovat.