Nechala jsem se nalákat od kamarádky, že mi přes společnost EFKON, zkontrolují smlouvy (já mám ČSOB životní s úrazem, manžel má Generali životní, úrazové, trvalé následky, a ještě má českou spořitelnu úrazové a životní se synem dohromady, a pojištění odpovědnosti za škodu) a poradí mi, co mám špatně a co dobře. Ale pořád mám takový dojem, že i přes to, že mi poradkyně vykládala, že pracují pro velkou část společností v česku, tak mám takový pocit, že si potřebují přetáhnout klienty na svoji stranu. Poradila mi, co mám špatně, spočítala, kolik na tom prodělám, ale hned mi nabídla uzavření pojištění od Uniqa. Tak mi to přijde takové divné, abych všechno zrušila a nechala udělat nové.
Máte pravdu, je to trochu podezřelé. Bezpochyby revize současného stavu by měla být prvním krokem při analýze osobních financí. Pokud jste s manželem uzavírali jednotlivé smlouvy náhodně, bez vazby na osobní finanční plán, je pravděpodobné, že některé z nich nemusí dokonale odpovídat Vaší životní situaci. Dle mých zkušeností ale většinou postačí úprava investic a u pojištění jen jeho modifikace. Tu lze často provést v rámci stávající pojistné smlouvy, případně dopojištěním. Úplné zrušení přichází v úvahu pouze tehdy, když současný stav výrazně ohrožuje naplnění Vašich cílů. V případě kapitálového či životního pojištění nahrazení jednoho produktu jiným prakticky nic neřeší. Samotná rezervotvorná složka je pro konečný cíl, finanční nezávislost (nebo doplněk k penzi, chcete-li), pouze marginální. Významné je naopak krytí rizik, které je možno upravit bez rušení stávající smlouvy. Navíc, pokud poradce argumentuje vyšším výnosem nového produktu, jde o výnos očekávaný a někdy ve vzdálené budoucnosti, zatímco ztráta při zrušení současného pojištění je reálná a okamžitá. Mimoto konstrukce pojistných produktů je velmi podobná, i u konkurenčních pojišťoven. Všechny totiž vycházejí ze současných ekonomických modelů a obdobných rizikových statistik. Rozdíly mezi nimi jsou tedy z dlouhodobého hlediska zanedbatelné.
Pokud se týká „přetáhnutí klientů na svou stranu“, to je naprosto v pořádku. Žádný poradce nedělá svou práci z čirého altruismu a potřebuje co možná nejvíce klientů. Důležité je, nakolik jsou jeho služby přínosem či naopak svým zákazníkům škodí. A jako všude, i tady platí, že z deseti poradců vyberete většinou dva kvalitní.
Jaké je tedy východisko pro člověka, který chce rozumně spravovat své osobní finance? Na základě referencí a vlastních poznatků si najděte poradce, který Vám po odborné a lidské stránce vyhovuje. Někdy to může chvíli trvat, ale věřte, že se to vyplatí. Požádejte o zpracování komplexního finančního plánu. Tím dostanete pod kontrolu veškeré finanční produkty v návaznosti na životní cíle Vaší rodiny. A nakonec podle navrženého schématu postupně uveďte do souladu Vaši stávající skladbu produktů s optimálním rozložením. Tento přístup Vás ochrání jak před neblahými důsledky náhodného nakupování různých finančních instrumentů, tak před rádoby poradci, kteří přinášejí svým klientům více škody než užitku.